Novou sílu na poli současného českého šperku představuje spojení dvou studentek ateliéru K.O.V. na pražské VŠUP. Kateřina Matěchová a Karla Olšáková vytvořily dohromady dech beroucí šperkařské duo.
Obě autorky spojily své síly a jejich nová značka Dechberoucí jim dovoluje prezentovat svoji společnou tvorbu prostřednictvím vlastní ucelené platformy. Naposledy se obě autorky společně prezentovali na uplynulém prodejním veletrhu DesignSupermarket, který proběhl v první půlce prosince.
K jejich aktuálním pracím patří především kolekce Concrete, kterou autorky představily již na letošním Designbloku v rámci vydařené prezentace šperkařského uskupení Unosto. Concrete je sérií broží, náhrdelníků a náušnic vyrobených z armoveného betonu. Nepředstavujme si ale pod tímto výrazem hrubý stavební materiál, který k stavbám svých projektů používali například Le Corbusier a další brutalističtí architekti. Místo toho nechávají Kateřina a Karla svými šperky vyniknout opačnou stránku materiálu. Tu skrytou stránku, kterou můžeme charakterizovat slovy jako jemný, decentní až minuciózní. A takový je i celkový charakter těchto šperků, které jsou laděné do mnoha odstínů šedé barvy, tak typické pro beton. Hlavním konceptem šperků je přímo proces jejich výroby. Autorky probrušuje beton a dostává se do jeho nitra, kde odhaluje krásné grafické motivy vytvářené nerezovými pružinkami uvnitř materiálu. Ty se pak stávají jemnými dekorativními prvky v hutné vrstvě hladkého betonu. Brože mají podobu placek, náhrdelníky zase sekaných koulí navlečených na kovový vlasec a konečně náušnice dostaly formu nepravidelných sekaných diamantů.
Další společnou kolekcí se však naopak vydávají autorky zcela jiným směrem. Jejich kolekce S kaprem využívá, teď před Vánoci velmi aktuální materiál, a to sice rybí šupiny a měchýřky. Ty designérky spojují a vytvářejí přírodní, ale zároveň vizuálně abstraktní náhrdelníky, které můžete zakoupit v originálním balení ve tvaru ryby. Pro další šperk či ozdoby na stromeček využily designérky zase známé rybí měchýře, pro které jezdily obě autorky přímo na rybí sádky. Jejich výsledkem je v podstatě jakýsi přírodní ready-made, když jsou měchýřky pouze usušené a v téměř nezměněné podobě používány jako vzdušné dekorativní objekty.