Arne Jacobsen: Pocta ikoně

(jana zielinski) Proč jsou některé věci věčné a některé jsou jen pomíjivé? Možná proto, že za některými zdánlivě na první pohled jednoduchými věcmi je pečlivá a sofistikovaná práce, podložená jasným názorem. Příkladem může být například židle Serie 7 od slavného dánského designéra Arne Jacobsena, které můžete mimo jiné vidět na výstavě Pocta Jacobsenovi v 3DH.

Devět vrstev dýhy, dvě textilní vrstvy a pět vrstev laku, výroba židle trvá celých jedenáct dní. Navíc ji vyrábí v pohádkové republice Fritz Hansen. V továrně Republic of Fritz Hansen ostatně vyrábí také dalších 6 židlí, které jsou na výstavě také ke shlédnutí.

Radek Váňa, který se na výstavě podílel, připravil následující text, popisující celý příběh. Stojí za přečtení. Arne Jacobsen patřil k zakladatelům moderního designu. Proslavil Dánsko a sedm jeho návrhů, které představuje tato výstava, se nesmazatelně zapsalo do dějin. Dánský designér a architekt Arne Jacobsen (1902-1972) se dlouhá léta přátelil a spolupracoval s dalším z hybatelů severského designu Fritzem Hansenem. Tato plodná spolupráce dvou talentovaných osobností posunula do té doby nepříliš známý dánský design na výsluní. Jacobsenovy návrhy byly na svou dobu technickou revolucí a v oblasti sedacího nábytku znamenaly zásadní posun. Dnes patří Jacobsenův jednoduchý nábytek mezi klasiku. Nebylo by tomu ovšem tak, kdyby spolupráce Jacobsen-Hansen dlouhá léta tak dobře nefungovala.

Arne Jacobsen se narodil v roce 1902 v Kodani v rodině zámožného obchodníka. Tehdy ještě nikdo netušil, jak daleko se v oblasti nábytku Arne dostane. Už během studia prokazoval mimořádný talent v kreslení a jeho kreativita byla nepřehlédnutelná. Po krátké námořnické a zednické zkušenosti se Arne Jacobsen přihlásil na kodaňskou techniku, kde v roce 1924 úspěšně ukončil studium. Poté studoval architekturu na Dánské královské akademii u profesora Kaareho Klinta. Ten měl na další profesní směrování Arneho Jacobsena určující vliv. Už v roce 1925 byl mladý architekt odměněn stříbrnou medailí za několik kusů nábytku na světové výstavě v Paříži a v roce 1929, pouhé dva roky po dokončení studia (tehdy mu bylo 27 let), zvítězil na kodaňské výstavě architektury se svým ultramoderním konceptem Domu budoucnosti. Modernistická architektura v Dánsku se tímto smělým návrhem posunula o krok dál.

Publicita spojená s vítězstvím v soutěži mu přinesla první větší zakázku a tou byl v roce 1932 projekt Bellavista zahrnující divadlo Bellevue v Klampenborgu, severně od Kodaně. Tady také začíná celoživotní přátelství s výrobcem nábytku Fritzem Hansenem, pro kterého Arne Jacobsen navrhl židle do divadelní kavárny.
Stohovatelná židle, model 3100 později známá jako Mravenec, byla na světě. Pojmenoval ji architekt, sochař a malíř Gunnar Aagaard Andersen, který v charakteristické linii sedáku a opěráku viděl právě pilného mravence. Pro zhotovení tohoto modelu židle hledal Hansen ty nejmodernější technologie, které by umožnily sériovou produkci v řádu tisícovek kusů. Následovaly další modely židlí: 3108 pro Dánskou banku, model 3130, který získal cenu Grand Prix na jedenáctém Triennale v Miláně v roce 1957. A zapomenout nesmíme na nejpopulárnější a nejprodávanější produkt všech dob: tím byla a je židle Serie 7 z roku 1955.

Společně s Arnem Jacobsenem se v továrně sešel tým špičkových řemeslníků, modelářů a techniků, který vyvíjel další sedací nábytek: křesla Egg a Swan (z roku 1958). U obou těchto návrhů se naplno rozvinul Jacobsenův modernistický talent. Obě byla také použita v kodaňském Royal Hotelu, kam dnes putují zástupy obdivovatelů modernismu z celého světa. Ti znají ale hotel v centru dánské metropole jako Radisson SAS Royal Hotel. Nejslavnější je zde pokoj číslo 606, který je dnes kompletně zařízený původním Jacobsenovým nábytkem, přesně tak jako v červenci roku 1960, kdy se hotel otevíral.

Nábytek Arneho Jacobsena dnes najdeme na celém světě: v Opeře v Sydney od Jörna Utzona, v National Art Center v Tokiu a z těch novějších například ve Fosterově londýnské „Okurce“ nebo Kaplického Lord’s Cricket Clubu v Londýně. Tam všude mohou příznivci elegantního, jednoduchého designu obdivovat Jacobsenův nestárnoucí talent pro tvar a formu.

Pocta Arne Jacobsenovi, Sedm nejslavnějších ikon dánského designu
THE ANT (1952) I SERIES 7 (1955) I GRAND PRIX (1957) I SWAN (1958) I EGG (1958) I OXFORD (1963) I LILY (1970), do 15. 09. 2009, otevřeno: pondělí-pátek od 9 do 18 hodin, showroom 3 DH, Rohanské nábřeží, Praha 8-Karlín
www.3dh.cz/arne

THE ANT (1952)
Během padesátých let byl Arne Jacobsen inspirován tvorbou americké manželské dvojice Charlese a Ray Eamesových. Stejně tak na jeho tvorbu té doby působila jeho žena, textilní výtvarnice Jonna a italský historik designu Ernesto Rogers. Ten věřil, že každý detail je důležitý, každý jednotlivý prvek – od lžičky až po celá města – má svůj význam pro kvalitu našeho života.

Pro divadlo Bellevue v Klampenborgu, severně od Kodaně Arne Jacobsen navrhl židle do kavárny. Stohovatelná židle, model 3100 později celosvětově známá jako Mravenec, byla na světě. Jméno jí dal Jacobsenův přítel, malíř Gunnar Aagaard Andersen, který v charakteristické linii sedáku a opěráku viděl právě pilného mravence.

Mravenec byla první a dodnes asi nejslavnější židle, kterou Arne Jacobsen navrhl. Je stohovatelná, s jednoduchým sedákem a opěrákem; původně měla tři nohy, souběžně s tím se začala vyrábět i varianta se čtyřmi nohami. Dodnes se jí prodalo přes šest miliónů kusů. Patří tak mezi nejprodávanější židle všech dob a naplňuje koncept funkcionalismu díky masové výrobě a dostupnosti pro každého. Je elegantní a praktická, takže se používá nejen v kancelářích a dalších veřejných prostorách (jídelny, kongresová centra, přednáškové sály…), ale i v soukromých interiérech.

Následovaly další modely židlí: 3108 pro Dánskou banku, model 3130, který získal cenu Grand Prix na jedenáctém Triennale v Miláně v roce 1957. A zapomenout nesmíme na nejpopulárnější a vůbec nejprodávanější produkt všech dob: tím byla a je židle 7 z roku 1955. U návrhu židle Mravenec se naplno rozvinul Jacobsenův talent pro materiál a jeho zpracování.

SERIES 7 (1955)
Devět vrstev dýhy, dvě textilní vrstvy a pět vrstev laku. Ačkoliv tato židle vypadá jednoduše, trvá její výroba jedenáct dní. Neprodávanější židle firmy Fritz Hansen z ohýbané překližky se do dnešních dní prodalo přes sedm miliónů kusů. Na poli sedacího nábytku jde o bestseller, s nímž může soupeřit jen velmi málo židlí.

Každý rok se v továrně Fritz Hansen, umístěné v přímořské krajině pětadvacet kilometrů od Kodaně, vyrobí kolem 400 000 židlí. Stále zde převažuje velký podíl ruční práce, pečlivě kontrolovaný výběr materiálů a poměrně dlouhý výrobní proces. Produkce nejprodávanější židle 3107 je založena na tradičním řemeslném výrobním postupu. Překližka se do patřičného tvaru lisuje za tlaku 94 tun a teplotě kolem 120 stupňů Celsia; polotovar pak obrábějí CNC stroje, podobně jako je tomu u židle Lily nebo Ant.

\\\"Konečně Jacobsenova židle, která má čtyři nohy,“ psal dobový tisk v roce 1955, když Arne Jacobsen židli navrhl. V té době jen málokdo tušil, že půjde o tak úspěšný kus, který si oblíbí architekti na celém světě. Jednoduchá, univerzální a přitom vysoce stylová židle nekonkuruje interiéru a v barevných kombinacích, stejně jako nenápadné bílé nebo šedivé, dokáže s interiérem udělat doslova zázraky. I to je kouzlo jejího úspěchu. Obrácenou stranou této mince je fakt, že Jacobsenova židle 3107 je pravděpodobně nejkopírovanější židlí na světě. Proto také Fritz Hansen vynakládá obrovské úsilí v boji proti pirátským kopiím, napodobeninám a různým plagiátům, kterých – zvlášť na internetu – najdete stovky. Originální design Arneho Jacobsena spojený s kvalitním řemeslem je pochopitelně jen jeden a tenhle boj bude vždy tak trochu bez konce. Pro děti začal Fritz Hansen v roce 2005 vyrábět dětskou, tříčtvrteční verzi židle.



GRAND PRIX (1957)
Židle 3130 uzavírá ideový trojlístek, jež Arne Jacobsen začal Mravencem a pokračoval návrhem Serie 7. Poprvé byla židle 3130 uvedena na jarní výstavě Kunsthaandværkernes Foraarsudstilling v dánském Muzeu umění a designu v Kodani v roce 1957. Fritz Hansen tehdy představil zcela novou Jacobsenovu židli, jasně vycházející z pět let starého návrhu Mravence. V druhé polovině roku byla 3130 vystavena na prestižní přehlídce Triennale v Miláně, kde získala hlavní cenu poroty: ‘Grand Prix’. Podle tohoto ocenění byla posléze přejmenována.

Výrobní proces je velmi podobný jako u předchozích dvou židlí: devět vrstev dýhy, dvě textilní vrstvy a pět vrstev laku. Následuje formování dřevěné skořepiny za obrovského tlaku, pečlivé obrábění a povrchová úprava pěti vrstvami laku.

V průběhu padesátých let vytvořil Arne Jacobsen celou řadu produktů, včetně těchto židlí, jež se staly designovými ikonami a definovaly svébytný styl. Byl to právě on a několik dalších souputníků, kteří vytvořili styl šedesátých let s charakteristickými skulpturálními tvary a nadčasovým výrazem.



SWAN (1958)
Příběh křesla Labuť je spjatý s druhým Jacobsenovým návrhem pro hotel SAS Royal Hotel Raddison v Kodani. Prototypy obou křesel začaly vznikat v Jacobsenově vlastní garáži v Klampenborgu severně od Kodaně v roce 1958. Byly určeny pro lobby a odpočinkové prostory tehdy velmi moderního hotelu, konkrétně pro vyhlídkové místnosti v 21. patře hotelu.

Ve své době byla obě křesla technologicky velmi inovativní a progresivní: neměla žádné rovné linie, naopak tvar charakterizovaly oblé křivky (evokující vajíčko a labuť) posazené na hliníkové podnoži, výplň sedáku je řešena polyuretanovou pěnou.

V roce 2008 Fritz Hansen uvedl novou, vyšší variantu tohoto křesílka, vhodnou pro práci u kancelářského stolu, případně pro konferenční a přednáškové sály.
Loni také – při příležitosti půl století od vzniku – představil Fritz Hansen limitovanou kolekci 1 958 bílých křesel Swan. Do rodiny dánských labutí patří také Swan sofa.


EGG (1958)
Vloni to bylo právě půlstoletí, co světlo světa spatřil Egg. Křeslo, které symbolizuje celou jednu epochu moderního designu.

Ve své době byl kodaňský hotel SAS Royal Hotel Raddison nejvyšší stavbou dánské metropole a také největším hotelem ve městě. Přezdívalo se mu „skleněná krabička od cigaret“ a jako každá novostavba určující nový styl budil velké pozdvižení a diskuse. Každý detail v hotelu byl do detailu dotažený, navrhoval se nejen originální nábytek, ale i látky, příbory a skleněné servisy. Pro lobby hotelu tehdy šestapadesátiletý Arne Jacobsen navrhl dvě křesla: Vajíčko a Labuť.

Jacobsen ve své tvorbě vycházel a inspiroval se z autenticity a originality, kterou v sobě obsahují přírodní materiály: kůže, dřevo a vlněné látky. Ve svých návrzích kombinoval mistrovské řemeslné zpracování těchto přírodních materiálů s moderními technologiemi. To se v plné míře odrazilo i v návrhu křesla Egg. Každé křeslo se ručně šije, kromě textilního potahu je možné čalounění v kůži. Na každém exempláři je celkem 1 300 stehů, výplň sedáku je z polyuretanové pěny.

K loňskému půlstoletí od vzniku připravil dánský umělec Tal R limitovanou sérii 50 křesel Egg v patchworkových potazích. „Moje myšlenka, když jsem tuto kolekci tvořil, byla Jacobsenovo křeslo pomocí patchworku, který je pro mne lidovou a zároveň řemeslnou technologií, vyzdvihnout jako ikonu populární kultury,“ říká k limitované sérii Tal R. Putovní výstava padesáti patchworkových křesel cestuje nyní po světě. Druhou kolekcí k oslavě výročí byla limitovaná edice 999 kusů v tmavě hnědé kůži s bronzovou podnoží; k číslované edici křesel vyšla také kniha popisující příběh tohoto slavného křesla.

Egg dnes patří mezi sběratelské kousky, křeslo se běžně dědí z generace na generaci. Vůbec první exempláře z konce padesátých let se ve specializovaných aukcích draží za cenu kolem 70 000 amerických dolarů (1,75 mil. Kč).



OXFORD (1963)
Kancelářskou pracovní židli Oxford navrhl Arne Jacobsen před více než čtyřiceti lety pro profesorský sbor St. Catherine\\\'s College v Oxfordu. O dva roky později se tato elegantní židle s nadčasovým designem začala sériově vyrábět. V roce 2005 pak v návrhářském oddělení Fritz Hansen prošla úpravami.

V čalounění látkami britského návrháře Paula Smitha se znovu, několik desítek let od svého vzniku, vrací do kanceláří i obytných interiérů po celém světě. Vyrábějí se dvě varianty: s nízkým a vysokým opěrákem, od roku 2005 pak také nízké sezení Oxford lounge.

St. Catherine\\\'s College v Oxfordu je jedna z nejmladších oxfordských vysokých škol, pro první studenty se otevírala na podzim roku 1962. Tehdejší děkan a iniciátor vzniku školy Alan Bullock přizval zkušeného Arneho Jacobsena, aby navrhl jak areál, tak některý mobiliář do interiérů. Modernistická architektura měla jasně symbolizovat progresivní směřování školy a Jacobsenův design založený na přísné geometrii stavbě přinesl zápis na seznam nemovitých kulturních památek Velké Británie. St. Catherine\\\'s College je ukázkou britské modernistické architektury šedesátých let a Oxford jedinou, výhradně kancelářskou židlí z pera Arneho Jacobsena.

Před několika lety prošla židle Oxford „zeštíhlovací kúrou“, která zvýraznila její přímé linie a nadčasovou eleganci a do řady Oxford přibylo také nízké sezení Oxford lounge, vhodné do odpočinkových prostor a lobby. Všechny varianty židle Oxford se čalouní buď kůží nebo v celé řadě potahových látek Kvadrat nebo Gabriel.


LILY (1970)
Poprvé byla tato židle – tehdy ještě pod číselným označením 3208 – představena na dánském veletrhu nábytku v roce 1970 a někteří ji označují za Jacobsenův vůbec nejhezčí design. Tuto židli pak designér použil při zařizování interiérů Dánské centrální banky a od konce sedmdesátých let se až do dnešní doby sériově vyrábí. Na rozdíl například od Mravence je model 3208 složitější na výrobu, především díky svým organicky tvarovaným područkám. Ačkoliv jde výrobně o velmi složitý prvek, dodává židli eleganci a odlišuje ji od jiných návrhů.

Když v roce 1971 Arne Jacobsen zemřel, zůstala v jeho archivu celá řada nerealizovaných návrhů. O toto umělecké dědictví se od té doby stará dánská architektonická kancelář Dissing+Weitling. Její zakladatelé Hans Dissing a Otto Weitling s Jacobsenem v sedmdesátých letech pracovali, takže perfektně znali styl jeho práce a především uvažování nad jednotlivými návrhy. Ať už se jednalo o interiér domu nebo design sedacího nábytku. „Mnoho lidí se domnívá, že design nové židle vzniká tak, že u stolů sedí v bílých pláštích designéři a kresliči a přesně rýsují, jak bude nová židle nebo křeslo vypadat. Není to tak a například židle 3208 pro Dánskou centrální banku se přirozeně vyvinula z židle Serie 7. Pracovalo se na modelu v měřítku 1:1, na němž Arne přímo hledal výsledný tvar a podobu židle,“ popisuje Poul Ove Jensen z kanceláře Dissing+Weitling, jež začal u Jacobsena pracovat v roce 1963. „Při každém návrhu měl na paměti především pohodlí uživatelů. Proto nechával své prototypy vyzkoušet jak lidem z ateliéru, tak třeba pošťákovi nebo uklízečce. Prostě chtěl, aby se na jeho židlích dobře sedělo,“ dodává Jensen.

V roce 2007 byl tento model lehce upraven a začal se vyrábět pod poetickým jménem Lily. Samotná překližka sedáku je vyrobena z deseti pečlivě vybraných vrstev dýhy. Lily se vyrábí v černé, červené nebo bíle lakované verzi. Fritz Hansen nyní vyrábí i černou, měkkou kůží čalouněnou verzi.

Výstava v showroomu 3DH, Rohanské nábřeží 7, Praha 8-Karlín potrvá do 15. září.

< zpět