Save Our Souls: Ztracený čas

(adam štěch) Studio Save our souls prezentuje už hned od svého založení v roce 2005 velmi vyhraněný přístup k designu interiérových objektů. Na první pohled zcela jednoduché tvary a funkční dispozice jejich nábytku vždy skrývají nadstandardní konceptuální záznam skutečnosti.

Švédský autorský pár Johannes Carlström a Magdalena Nilsson ze Stockholmu patří mezi novou generaci švédských autorů, kteří dokázali navázat na tradici humanisticky čistého designu skandinávské moderny, jenž však obohacují o významný umělecký, konceptuální přesah. Front, Jens Fager, Malina Lundmark, Katarina Häll, Folkform nebo právě Save our souls tvoří způsobem, který bychom mohli označit slovním spojením \"čistý koncept\". Nadstavba v podobě konceptuálních významů se totiž v jejich tvorbě nikdy neprojeví na úkor čistých a v podstatě vždy elegantních forem. Nová kolekce skupiny Save our souls, jež je nyní vystavena v Eskilstuna Art muzeu je určitě jedním z posledních projevů tohoto mladého švédského konceptuálního designu.

Každá kolekce Save our souls je vždy něčím jiná, specifická. Ať už to byla Lightflashes pohrávající si s tématem blesku a jeho převedením do nábytkové formy nebo série FFFOK komentující některá společenská tabu. Jejich poslední projekt s názvem Temps Perdu (Ztracený čas) se zabývá časem a jeho konkrétním \"designérským zhmotněním\" v podobě kolekce šesti interiérových objektů. \"Vytvořili jsme kolekci nábytku, která má jistý nostalgický nádech a je založena na spojení tradičních výrobních technik s moderními levnými materiály.\", hovoří o svém konceptu sami tvůrci. Kolekce nábytku, která obsahuje stoličku, židli, psací stůl, malý stolek a dvě svítidla se tak zamýšlí nad chápáním času obecně a nad jeho rozdílným vnímání v minulosti a současnoti. Každý z objektů můžeme z určitého úhlu pohledu vidět jako konkrétní písmeno ve slově Temps, francouzsky čas. Nábytek se tak stává konkrétním prvkem zastaveným v čase mezi minulostí a současností. Hojné užití materiálů jako je prefabrikovaná ocel či mosaz dodává kolekci industriální současný vzhled a naopak ručně barvené dřevo, skládaný papír nebo pískované sklo zase vrací symbolicky předměty o několik desetiletí nazpět, kdy lidská práce byla mnohem cenější a samozřejmě zabrala mnohem více času než dnes. Autorům se tak podařilo vytvořit funkcionalisticky vyhlížející objekty se silným emocionálním nábojem uvnitř. Nejzajímavější z kolekce je jistě P-lamp, stojací lampa ve tvaru písmene P, která kombinuje právě industriální masazný stojan s kulatým stínidlem z pískovaného skla a skládaného papíru. Stolek T je zase vyroben ze švédské borovice a nabarven tradičním japonským inkoustem. Jeho tvar charakterizuje noha, která připomíná šňůru padajících kapek zastavených v čase. Součástí série Temps Perdu je i minimalistická mozasná lampička Dot-lamp, která představuje symbolickou tečku za slovem Temps a možná i za tou dobou, kdy slovo čas mělo podstatně jiný rozměr než v dnešním uspěchaném světě.

Autor je redaktorem časopisu Dolce Vita.

< zpět