(adam štěch, jiří macek) Mezi Youngsters vystavovala minulý týden na berlínském DMY také mladá Fracouzska Beatrice Durandard, která se kromě jiného i velmi svérázně vyrovnala s bacilem multifunkčnosti, který nás napadá takřka na každém kroku.
Beatrice Durandard (1985), která právě dokončuje svou závěrečnou práci na proslulé škole ECAL ve švýcarském Lausanne, představila na berlínském DMY několik svých projektů, ve kterých si pohrává s variabilitou ve všech směrech. Stolní lampa Les Modules, která je právě její závěrečnou prací a vznikala v kurzu pod vedením mladého Maxe Lamba, už svým názvem napovídá, že půjde o variabilní objekt. Tří geometrické skleněné částí, které lampu tvoří, můžete na sebe skládat nejrůznějšími způsoby a lampa tak bude vypadat pokaždé jinak. Princip skládání tak prý umožňuje vytvořit z jedné lampy vytvořit až 54 rozdílných variant.
Také projekt Table Objects je o variabilitě. Čtyři klasické dekorativní předměty vázu, talířek, svícen a misku spojila Beatrcie v jeden multifunkční předmět, jehož fukci měníte jen změnou polohy. Poměrně přízračný předmět má i navíc několik poloh zcela bez funkce, to abychom si uvědomili, že i nefunkčnost může být někdy přijatelná, byť je pouhou dekorací. Ironický pohled je Beatrice blízký, baví ji design v celém jeho spektru, od toho průmyslového až k vyhraněným uměleckým limitovaným edicím, a sama se jím baví. Je to znát na jejím portrétu, který dává k dipsozici médiím, i na hravé překližkové stoličce, kde si pro změnu pohrála s různými typy dřeva. Obyčejné zázraky.
www.beatricedurandard.com