Tomáš Celizna: Kolaborativní aspekt

(jiří macek) Pokud máte pocit, že jste v Čechách už nějakou dobu neslyšeli o Tomáši Celiznovi, který společně s Petrem Knoblochem pod značkou dgú realizoval mimo jiné skvělý web pro výstavu Ladislava Sutnara, váš pocit je správný. Tomáš už nějakou dobu operuje ve Spojených státech, kde právě dokončil studia grafického designu na Yale University. Jeho diplomovou práci byste neměli přehlédnout.

Diplomová práce je uceleným přehledem všeho, co na škole vytvořil. Rozpětí prací je překvapivě široké, nad jindy dominantní prací v prostoru internetu převažují především klasické tisky. „Jelikož jsem do té doby většinou pracoval na projektech pro web, záměrně jsem se po dobu mých studii orientoval na tisk a zkoušel si ověřit, zda je můj přístup aplikovatelný i na tradiční média,“ říká Tomáš Celizna, který na řadě z projektů spolupracoval se svým spolužáky. Nakonec spolupráce je základním motivem jeho práce. „Určitě jsem v tom velmi ovlivněn moderními technologiemi a zejména počítačovými sítěmi. Na grafickém designu mne zajímá jeho kolaborativni aspekt, a to zejména tehdy, kdy výstupem jsou nástroje, které jsou dále používány a formovány jejich uživateli. Nejen akceptování tohoto přístupu, ale jeho vědomá a záměrná aplikace je to, o co se snažím. Designér pak neformuje přímo výsledný produkt, ale spíš jakýsi systém s otevřeným koncem a definovanými vlastnostmi, které ovlivňuji způsob jeho užití. Velká část mých školních prací má tak v sobě buď aspekt nástroje, který je dále použit (např. Art School Salons, Matthew Carter, Making Do 2), a/nebo je záměrně navržena s otevřeným koncem vyzývajícím k participaci / účasti (např. Gisela Noack).
K tomuto přístupu jsem se dostal při tvorbě webů jako jsou e-a-t: Experiment a Typografie, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, či Moravská galerie v Brně. Zmíněné weby obsahuji část, která umožňuje správu jejich obsahu. Ve výsledku je tedy vytvořen a naprogramován \\\'prázdný\\\' systém, který je teprve postupně plněn správci vlastním obsahem. Právě vlastnosti tohoto systému pak ovlivní výsledek (a to na několik let dopředu).“
Zmíněné weby Tomáš Celizna navrhl a z velké části i naprogramoval podobně jako web k výstavě Ladislava Sutnara společně s Petrem Knoblochem během svého fungováni v rámci dgú v letech 2001–2005. Následně se přesunul do San Francisca, kde pracoval ve studiu Method, pro které se podílel například na projektech pro Adobe, Autodesk, CNN, Fujitsu, Microsoft, mebo Yahoo. Poté se díky Fulbrightovu stipendiu dostal na Yale University a dál už to znáte. Myslím, že obrázky jsou dostatečně výmluvné a dobře ilustrují vše, o čem Tomáš Celizna hovoří. Web, ve kterém je vývoj počasí ilustrován několika rozličnými způsoby, do procesu vtahuje i nevyzpytatelné živly. Jsou to skvělí grafici. Zejména vítr.
www.tomasc.net

< zpět