Zuzana Kubíčková: Zima

(jiří macek) Až do včerejška jsem si myslel, že správná zima má vypadat jak na Ladových obrazech. Zuzana Kubíčková ji však ve své stejnojmenné kolekci oděvů vtiskla tolik kouzla, že se nyní chodím na zimu dívat do Superstudia A7 Holešovický pivovar.

„Mrazivá kresba na okně, ledový ornament tajemné krajiny. Tiché pozorování zimy uvnitř Pozorování padajícího sněhu, sledování trajektorií vloček. Zimní útvary jsou křehké, brzy se rozplynou. Kresby, které vytváří mráz v zimě na oknech vypadají jako abstraktní krajiny, které se neustále mění. Můžu pozorovat, dokud nezmizí.a možná se znovu ráno objeví. Sněhová vločka.
rozpustí se behěm několika sekund. Ač se to nezdá, není úplně dokonale symetrická. Tvary sněhových krystalů a velikost sněhových vloček závisí na teplotě a vlhkosti vzduchu. Neexistují dvě stejné sněhové vločky. Je křehká, přes 95 procent jejího objemu tvoří vzduch.“ Slova ke kolekci Zima z diplomové práce Zuzany Kubičkové přesně vystihují charakter neuvěřitelných oděvních kreací, kter7mi absolovalal pra6skou V+SUP v ateliéru Jozefa Ťapťucha. Podmanivých a krásných. Zuzana ví o zimě hodně, čtyři měsíce strávila na stáži na Islandu – V zemi, kde si člověk chlad dokáže uvědomit až do posledního atomu svého těla, jak sama říká. „Země, plná ledu a sněhu, jež na mne dýchla nezaměnitelnou atmosférou. Mrazivé, neustále se měnící počasí. Silný, paralizující vítr, kdy se nedá vyjít ven… Krajina jakoby nepatřila do tohoto světa.“

A proč vlastně zima? „Zima je téma, které má pro mě velký význam. Osobní. Fyzický i psychický. Šedá, depresivní, nekonečná Věnovat jí pozornost má svůj význam,;totiž snažit se na ní najít něco pozitivního, inspirativního.Smířit se s ní. Dívat se na ni z jiného pohledu. Oblíbit si ji. Hledat barvy, struktury... obloha, sníh, led, mráz... hra světel.“

Nadýchané vzašející se modely Zuzany Kubíčkové jsou plné barev a lejkosti, jsou zimou i obdivuhodně oděvní kreací. Oblečení jako cesta neznámou krajinou, jako touha. V instalaci na pražském Designbloku v Superstudiu A7 Holešovický pivovar jakoby zachytili pomíjivost, zavěšené vysoko v oblacích pomalu se snášejí. Těším se na zimu, užívám si jaro. Krása.

www.designblok.cz

< zpět