Maxim Velčovský: Ikeana 2, epizoda Eindhoven

(jiří macek) Po čtyřech letech se Maxim Velčovský v holandském Eindhovenu vrátil k projektu Ikeana, ve kterém bere Ikeu jen jako zdroj polotovarů pro docela nové tvary nábytku. Co ho k tomu vedlo, ale i co si myslí o Ikee, se dozvíte z následujícího rozhovoru.

JM: Proč ses po čtyřech letech vrátil k tématu Ikeany?
Maxim Velčovský: Spíše bych řekl, že se Ikeana vrací ke mně. Poprvé byla vystavena na Designbloku 2004 v rámci výstavy Mléčná dráha středoevropského designu (Milky Way), všimli si jí portugalští kurátoři, upozornili na mne hlavní kurátorku Experimenty Gutu Mouru Guedes, která byla jednou z deseti kurátorů, kteří pro nakladatelství Phaidan připravovali knihu o současné podobě designu, a ta mne následně zařadila do publikace & Fork. I díky tomu jsem byl pozván na konferenci Design Indaba v Cape Townu, kde za mnou po skončení mé prezentace přišla Li Edelkoort a požádala mne, jestli bych nepřijel odprezentovat Ikeanu v rámci výstavy Form and Volume do Eindhovenu. To se nedalo odmítnout, Li Edelkoort je jednou z těch, kteří udělali z holandského designu fenomén. Deset let působila na Design Academy v Eindhovenu a vytvořila z té školy místo, kam se neváhají o klauzurních pracích vydat největší lovci talentů z celého světa. Li Edelkoort řekla, ať přijedu, vyberu si v Ikee co budu chtít a udělám Ikeanu v místním kontextu. Tak jsem to udělal.

JM: Kdo s tebou na výstavě Form and Volume vystavoval?
MV: Viktor & Rolf, Muji, a pár holandských značek. Celé to bylo o navrhování pro velké řetězce nebo velké značky.

JM: Produkty pro svou instalaci jsi připravoval přímo v Eindhovenu?
MV: Ano. Strávil jsem v Ikee dva dny a připadal si přitom hodně absurdně. Místo abych chodil po okolí a výstavách, tak jsem byl zavřený v Ikea krabici, kreslil jsem si, co a jak bych udělal, dával jsem si obědy a svačiny, ležel jsem v posteli, poslouchal lidi, díval se na ně. Seděl jsem v těch pokojíčcích a přemýšlel. Chtěl jsem zopakovat některé kousky z Prahy, ale pár věcí už se nevyrábělo, tak jsem vymýšlel, co bych přidal nového.

JM: V čem je jiná holandská Ikea oproti české?
MV: V principu je Ikea v Holandsku stejná, překvapilo mne ale, že se jakoby lokálně snaží připodobnit k některým holandským fenoménům, například k estetice Moooi. Jediným nadstandardem byly vázy od Helly Jongerius, které Ikea vyrábí pod jejím jménem, z nepochopitelných důvodů jsem je ale nikdy neviděl v Čechách. Jinak masové kuličky jsou stejné, akorát zde mají větší výběr salátů.

JM: Co máš na Ikee rád a co nerad?
MV: Podle mého názoru Ikea přinesla do Čech design v masovém měřítku, za což bychom měli být vděční. Je to ale tím, že tento geniální nápad pochází ze Švédska a že má určitou vizi a styl. To se nedá říct o příšernostech typu Asko nábytek a jím podobným.
Průšvihem je ale někdy až přílišné kopírování známých tvarů, které navrhli ještě známější designéři. Nechápu, proč si tyto designéry Ikea přímo nenajme, aby pro ni něco navrhli, a místo toho jejich tvary deformuje svým Ikea tvaroslovím.

JM: Ty se, Maxime, v září do Holandska vracíš s další výstavou. O co půjde?
MV: Experimenta Design pořádá v rámci bienále designu v Amsterdamu výstavu jménem Come to my place. Oslovili osm designérů ze světa, aby na rozloze 5x3 metry toto téma ztvárnili.. Minimálně padesát procent produktů, které budou vystaveny, musí být přitom v současnosti vyráběno v zemi odkud designéři pochází.

Výstava, na které se vedle Designéra roku 2007 Czech Grand Design Maxima Velčovského objeví i další známá jména z projektu Designbloku Mléčná dráha středoevropského designu jako švédští Folkform nebo rakouské duo Polka, bude probíhat od 19. září do 2. listopadu 2008. Více se o výstavě i bienále designu Experimenta Amsterdam dozvíte na. www.experimentadesign.nl

< zpět