Jacques Blin: Modrá barva

(adam štěch) Mezi nejzajímavější francouzské keramiky patří jistě i se svou na první pohled nenápadnou tvorbou Jacques Blin, který se narodil v roce 1920 ve městě Pierrefonds v regionu Oise. Jeho technické designérské zázemí, které získal při studiu leteckého inženýrství se v jeho práci spojilo s vlastním asketickým způsobem života a přístupem k výtvarnému umění.

V roce 1954 Blin zakládá svojí první dílnu na Rue Fontaine v Paříži a osvojuje si základní řemeslné techniky a výrobní procesy. Jeho první keramické kusy jsou bezesporu nejvíce ovlivněny jeho technickým vzděláním. Precizně vyrobené tvary ergonomických tvarů jsou řešeny do posledního detailu.

Ranná Blinova tvorba se odvíjí od střídmé palety barev, jako je červená, tmavě zelená či černá. Později, na konci padesátých let, začně Blin použivat dekorativné vzory, které aplikuje na povrch keramických váz. Abstraktní či figurální motivy z mytologie a všedního lidského života dostávají na Blinových vázách typicky francouzský charakter ne nepodobný například kresebné tvorbě Jeana Cocteaua. V této době se také pro designéra stane základním prvkem jeho slavná modrá barva, při jejímž míchání stráví nejeden dlouhý večer. Pod označením „le bleu Blin“ se stane téměř jeho vlastní značkou.

Ve stejné době také začne designér spolupracovat se svým přítelem, malířem Jeanem Rustinem, s kterým společně vytvoří speciální techniku jak dekorativní malířské motivy neaplikovat pouze na povrch materiálu, ale jak je naopak co nejvíce spojit se samotným objektem, když je aplikují hluboko do surového materiálu. Motivy jsou tak vytvořeny ještě před prvním výpalem v peci, po kterém následovalo nanášení glazury a poté druhý výpal.

Blinova tvorba se od zářivých a tvarově velmi nápadných prací Pola Chambosta či Rogera Caprona liší. Jeho výtvarné zásady zůstávají hluboko v tvůrčí meditaci a umírněné askezi. Organické tvary připomínající svou texturou a tvary kameny a nerosty, stejně tak jako u Chambosta, napodobují přírodu, ale narozdíl od jeho salonní podoby se stávají nenápadnými, ale přírodní energií nabytými relikty.

Příště Roger Kapron.

Autor je redaktorem časopisu Dolce Vita.

< zpět