Wright: Mexican modernist

(adam štěch) V aukční síni Wright v Chicagu se 8. prosince se opět uskuteční impozantní aukce Important design. V široké nabídce designu dvacátého století nebude nouze o unikátní modernistické kreace. Jedny z nejzajímavějších dražených položek jsou jistě mexické modernistické a dekorativní nábytkové solitéry.

Mexický design a architektura zažila v padesátých letech, podobně jako v Brazílii, nebývalý progresivní vývoj směrem k modernistickým myšlenkám o nové podobě užitých umění a architektury. A stejně tak jako v Brazílii, i zde se setkaly tyto nové výtvarné tendence, pocházející původně ze starého kontinentu, s nespoutaným vášnivým charakterem zdejší společnosti a kultury. Architekti jako byli Louis Barragan, Juan O`Gorman nebo Mario Pani se v této době zásadním způsobem podíleli na vzniku moderní mexické architektury, která představovala ve specifických dílech jednotlivých architektů tvarovou a filozofickou symbiózu středoamerické historie, nálady a krajiny se základními předválečnými funkcionalistickými zásadami. Interiérový design jen doplnil nově vznikající administrativní budovy, bytové komplexy, prosklené residence nastupující mexické inteligence a především zábavní a hotelové resorty, jenž v této době už nadobro předurčily podobu a význam hlavního města středoamerické zábavy a relaxace, přímořského letoviska Acapulco.

Na počátku to byl hlavně Arturo Pani (1915 – 1981), bratr slavného mexického architekta, který stál již před válkou u vzniku moderního mexického designu. Paniho dekoratérské práce ze čtyřicátých let v sobě nesou vliv jeho pařížského školení. Zároveň však svým uvolněným tvaroslovím už směřují zcela do padesátých let. V aukčním katalogu můžete najít od Artura Paniho pozoruhodné elegantní křeslo vyrobené z pozlaceného drátu, které designér navrhl v roce 1945 pro zařízení residence Polanco v Mexico City. Podobně působí i jeho mosazný konzolový stolek či kruhový stolek, jehož základna je ztvárněna do podoby snopu obilí. Se svým dekorativním stylem se stal Pani oblíbeným tvůrcem honosných soukromých i veřejných interiérů. Za všechny jmenujme například vybavení hotelu Reforma, který už v roce 1936 navrhl jeho bratr Mario a dodnes patří mezi inkunábule mexického modernismu.

V podobném stylu tvořící Pepe Mendoza je na aukci zastoupen třemi mosaznými stolky, kolekcí nádob a pozoruhodným, arabsky vyhlížejícím, mosazným lustrem. Mendozův malý kruhový stolek ze šedesátých let kombinující mosaz, lakované dřevo a keramický abstraktní ornament je vrcholem delikátní mexické dekoratérské tvorby.

Architekt Pedro Ramírez Vázquez (1919), který stojí za několika nejvýznamnějšími mexickými modernistickými stavbami, jako je například Muzeum antropologie z roku 1963 nebo fotbalový stadion Aztec otevřený v roce 1966, je na nadcházející aukci zastoupen židlí Equipal, jež navrhl v roce 1964.

Posledním mexickým tvůrcem, který je též uveden v aukčním katalogu, je ze světového hlediska možná nejvýznamnější. Pedro Friedeberg (1936) představuje ve své tvorbě magickou polohu designu spojujícího modernismus s estetikou surrealismu a dada. Autor, který se narodil ve Florencii spojil vysoké umění a design už dávno před nástupem tzv. „design-artu“. Jeho židle ve tvaru rukou nebo motýlů a hodiny s prsty a očima v sobě skrývají odkazy jak na magické aztécké rituály nebo mexickou barokní architekturu, tak právě i na evropský surrealismus, dadaismus a v neposlední řadě post-modernismus, který autor již na počátku šedesátých let předpovídá. Friedebergovy solitéry, mezi nimiž je například dekorativní sofa s desítkami zlatých rukou a hlavou barokního andílka, budou jistě patřit na předvánoční aukci u Wright k tomu nejžádanějšímu.

Autor je redaktorem časopisu Dolce Vita.

< zpět