(jiří macek) Belgický stylový časopis DAMN představuje v rámci milánského design weeku v archetypálním prostoru kostela Oratorio dela Passione at Saint Ambrogio na třicítku nových prototypů židlí od věhlasných autorů z celého světa. Nikdy nekončící základní designérské téma židle tak dostává pateticky nazvaným projektem Prophets & Penitents: Confessions of a Chair (Proroci a kajicníci: Vyznání židlí) nový impuls.
Výstava vám umožňuje nahlédnout do procesu, stejně jako poznat základní principy tvorby jednotlivých designérů. Židle je velké a zároveň pěkně ohrané téma. Přestože od ní očekáváme v zásadě stále to samé a existuje již v tolika variantách, každý rok přicházejí designéři i výrobci znovu s dalšími variantami desky s nohou. Výstava Confessions of a Chair však představuje židli společně s fenoménem prototypu či unikátu, který dovoluje více než průmyslový výrobek svobodně se zamýšlet nad podstatou židle, nad jejími možnostmi. A tak na výstavě potkáte reakce na starší židle, přiznání procesu vzniku, posuny významů, sochy i zcela originální koncepty, které by možná stály za dotažení k průmyslové výrobě. Některé z židlí jste mohli již někde vidět, řada však vznikla speciálně pro výstavu. Konstantin Grcic, který má židlí na svém kontě snad nejvíc ze současných designérů, navrhl židli minimalizovanou na pouhé bidýlko zbité z několika latěk, Peter Merigold vyšel u tvaru stoličky z obyčejné dřevěné bedýnky, 5,5 designers využili k definování sedáku jen podnoží řady židlí, které shrnuly do jednotné závorky. S hodně zajímavým konceptem přišel i Peter Velder, když pomocí jednoduchého podnoží ve tvaru kozy umožnil vytvářet celé soustavy jednoduchého sezení. Svou jednoduchostí pak okouzluje taburet dua BarberOsgerby. Z židlí pojatých jako sochy pak určitě k těm nejzajímavějším patří rozpixlovaný kousek studia Makkink a Bey, kovová socha Maarten Baase či kadeřnické mistrovství by Dejana Kabiljo. Nakonec obrázek si udělejte sami.
Design Week Miláno 2009.
Konstantin Grcic