Tokyo Fiber: Nová příroda

(jiří macek) Podlahy z mechu a kapradí, vodotrysky vysílající textové vzkazy, prostorově tkané tkaniny či roboti v podobě hadru vytírajícího podlahu jsou skutečnou krajinou, ve které se můžete seznámit s možnostmi nových materiálů v projektu Senseware. Přestože materiály pocházejí vesměs z Japonska, do reálných projektů je proměnili designéři z celého světa.

Premiéru měla výstava sice už na jaře v milánském Triennale, ale její vliv se určitě začne teprve postupně projevovat. Projekty, které nepopisovaly, ale hned využívaly vlastností vybraných materiálů otevřely v mnoha případech docela nová témata práce s prostředím, ve kterém žijeme. Už samotná úvodní instalace, ve které před vámi kapky vody kreslily jemné dekory, vzory a textové vzkazy, aby zase mizely, jakoby naznačila, kam právě vstupujete. Do míst, kde zavedené mechanismy vnímání přestávají platit. Tekutý digitální displey Water Logo od Ateliéru Omotá a Hara Design Institutu představoval látku s kontrolovanou propustností Monert, díky níž kapky vody klouzali jak delfíni a hovořili přitom řečí akvabel. I přes reálné vysvětlení však zůstanete před tou velkou kreslící tabulí stát a žáníá fotografie nezachytí, co se ve vás zrovna odehrává. Alespoň ve mně.

Další proejkty sice už nebyli tak zázračné, o tom možná zajímavější budou možnosti využití látek s názvy jako Eska, Breathair, Nanofront, Tenat, Terramar, Roica, T.W.F., Neoset, Felibendy, Finex nebo Smash. Jejich přehled včetně všech na výstavě představených projektů naleznete na stránkách www.tokyofiber.com, nyní jen výběr několika prací jako závdavek.

Japonští mintdesign si pohráli s možnostmi materiálu Smash a navrhli hygienické roušky, kterým můžete propůjčit jakýkoliv obličej, svůj a třeba i opičí, tak jako to udělali mintdesign. Roušky, které Japonci nosí, aby vás ochránili pokud jsou sami nachlazení nebo nemocní, jsou vyrobeny z textilie, která umožňuje tepelné 3D modelování.
Možnosti prostorové tvarovaní textile zaujalo i Rosse Lovegrova, který si vybral materiál, který je už do 3D proporce tvarován již při samotném tkaní. Jmenuje se T.W.F. a Ross Lovegrove pomocí něj a pomocí vláken Neoset realizoval ultralehký, ale pevný městský batoh Seed of Love.

Ke slovu se dostali i mikrovlákna Nanofront o velikosti 1/7500 lidského vlasu, kterými designéři společnosti Panasonic vybavili svého miniaturního uklízecího robota. Jmenuje se Fukitorimushi, má podobu elegantní houby a i když se zdá, že jen tak swinguje po podlaze jako auto na dálkové ovládání, uklízí opravdu systematicky a dokonale.

Tkaninou je i umělý mech Terramar, z kterého interiérové krajiny navrhl Nakoto Azuma, nebo materiál Felibendy, který umožňuje neobyčejné bezešvé tvarování, kterého módní návrhář Kosuke Tsamura využil k přízračné fashion instalaci s vytlačovaným dekorem a látkovým bezešvým miminkem v postýlce.

Kromě textilií však můžete obdivovat třeba karbonovou překližku Tenat, kterou využil Shigeru Ban k realizaci židle, která se zdá být jen načrtnutá tenkými čarami kresby, nebo kovové svítící vlákno Eska z produkce Mitsubishi, z kterého Nicolas Gwenael navrhl lavičku Místy Bench, která je v noci téměř neviditelná, ale která se rozsvítí jakmile zaregistruje vaši blízkost a když dosednete zase zhasne.

No, uvidíte sami. www.tokyofiber.com

< zpět